Kultura Lide

Zbyšek Sion

Významný
český malíř
oslavil
80. narozeniny

Své dětství prožíval Zbyšek Sion v průběhu druhé světové války
a byl přímým svědkem válečných hrůz. Jeho otec byl za odbojovou
činnost počátkem války zatčen gestapem a roku 1944
zahynul v německém vězení v polském městě Brzeg.
Zbyšek Sion v roce 1953 začal studovat na brněnské Vyšší škole
uměleckých řemesel a roku 1957 nastoupil do přípravného ročníku
Akademie výtvarných umění v Praze. V letech 1958–1964 studoval
AVU u profesorů Karla Součka a Jiřího Horníka. Podobně jako u celé
generace jeho současníků, mimoškolní tvorba a schůzky ve společenství
kolem připravované skupiny Konfrontace byly pro Sionův malířský
vývoj významné. Během mikulášského večírku na AVU v roce 1958, kde
hráli Šmidrové, se seznámil s Koblasou, Neprašem a Dlouhým a v roce
1960 také s klasiky české poválečné abstrakce – Boudníkem, Piesenem
a Medkem.

Poprvé samostatně vystavoval v Ústí nad Orlicí roku 1966, v následujícím
roce v Praze (Divadlo Za branou) a v Oblastní galerii v Liberci.
V 60. letech se zúčastnil významných přehlídek českého moderního
výtvarného umění v Československu i v zahraničí (Turín, Dortmund,
Paříž). V letech 1958–1962 Zbyšek Sion patřil k zakladatelům spolku
později známého jako Křižovnická škola čistého humoru bez vtipu (spolu
se Zdeňkem Beranem, Antonínem Tomalíkem a Antonínem Málkem).
Po roce 1989 byl jmenován docentem v ateliéru malby na AVU, zúčastnil
se sympozia věnovaného informelu (1991) a byl zastoupen na význam-né výstavě Český informel – průkopníci abstrakce z let 1957–1964.

Roku 1993 se uskutečnily retrospektivní výstavy Zbyška Siona v Roudnici,
Praze a Domě umění v Ostravě. V roce 1996 měl velkou retrospektivní
výstavu v Rudolfinu.

Zbyšek Sion je malířem tragického pocitu i drsně vyostřené grotesky.
Významným inspiračním zdrojem byla vždy literatura. Četl Strindberga,
Kafku a pokoušel se ilustrovat Dostojevského Zločin a trest. Adepty AVU
lákal temnosvit barokní malby. V jeho raných kresbách za studentských
let dominuje černá a vedle scén z hospod se jako nejčastější motivy
objevují zamyšlené introvertní autoportréty. Později se nechal inspirovat
zakladateli moderního umění a od roku 1957 se v jeho kresbách objevuje
volnější stylizace a expresionismus. Hledání abstraktního výrazu bylo
společné celé skupině výtvarníků, se kterými se stýkal, a bylo reakcí na
oficiální styl tzv. socialistického realismu.

Ve školních obrazech převažovala figurální témata a krajiny, ale doma
od roku 1960 vytvářel cyklus Pod horizontem, kde experimentoval s akční
malbou, pracoval s netradičními prostředky a technikami, kombinoval
tuš a kvaš s kolážovanými útržky novin, akrylátovým lakem, pískem
a jinými materiály. Vrstvením, prorýváním a propalováním různých hmot
tak vznikaly temné exploze barev a tvarů.

V letech 1962–1963 se Zbyšek Sion vrátil k barvě, současně tvořil abstraktní
i figurální kompozice a zároveň vytvářel svůj osobitý expresivní
rukopis i složitou kompoziční stavbu, která vychází z bravurní kresby,
již mistrovsky ovládá. Využívá lazurní vrstvy a vymývané plochy, tušové
perokresby a šrafy a pracuje s jemnými, složitě se překrývajícími barevnými
plochami. Na své první samostatné výstavě v roce 1966 v Ústí nad
Orlicí se už Zbyšek Sion představil už jako tvůrce přízračných monster
a apokalyptických vizí.

V sedmdesátých letech se jeho malba změnila v jakousi osobitou formu
manýrismu. Ve svých známých obrazech cituje klasická díla starých
mistrů (Poslední snídaně v trávě, Sisyfos) a blíží se iluzivní realistické
malbě. Jeho figury získávají objem a realistické detaily, prostor se perspektivně
prohlubuje.

V osmdesátých letech se v obrazech Zbyška Siona stále častěji objevovala
inspirace současným světem a transformovaná realita měla charakter
nelítostných moralit. V devadesátých letech se postupně oprostil
od příběhu v obrazu, od figur se posunul ke krajinám. Jeho krajiny jsou
barevné a plné technických struktur a rastrů, ale v podstatě odlidštěné
a chladné. Názvy prozrazují inspiraci v hrozbách nové doby (Genetické
akrobacie, Vesmírné hrátky). V obrazech po roce 2000 se opět objevují
abstraktní studie barevných struktur.

Podle ředitele Galerie Rudolfinum Petra Nedomy Zbyšek Sion ve svém
díle řeší etickou otázku, jak se má zachovat člověk, proti své vůli postavený
do světa, s jehož realitou nebyl ochoten a snad ani schopen se ztotožnit.
Klást naléhavé otázky a pravdivě na ně odpovídat mohl pouze ve
svém díle, ve kterém skryté a potlačované obsese a úzkosti nahrávaly
nerušeným proudům fantazijních, imaginativních projevů, jinotajným narážkám
a bohaté metaforice a vytvoření vlastního komunikačního kódu.

Zbyšek Sion je nedílnou součástí české malby šedesátých let dvacátého
století, a to především jejího imaginativního proudu, který se v té době
stal vysoce ceněným. Sionovo jméno se pojí s nástupem nové figurální
tvorby na konci šedesátých a počátku sedmdesátých let. Oproti mladším
představitelům, kteří tíhli k civilnějšímu projevu (Jiří Sopko, Jiří Načeradský)
se Sionova tvorba nesla i nadále ve fantaskním ladění. Stejně
jako ostatní také on do své figurace vnášel moment absurdity a prožitek
člověka, žijícího ve společnosti ovládané totalitní mocí.

Zbyšek Sion většinu života žije a pracuje střídavě v Praze a Poličce.

Zastoupení ve sbírkách
Národní galerie v Praze
Moravská galerie v Brně
Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
Galerie hlavního města Prahy
Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě
Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích
Galerie výtvarného umění v Chebu
Galerie výtvarného umění v Ostravě
Oblastní galerie v Liberci
Galerie moderního umění v Hradci Králové
Horácká galerie v Novém Městě na Moravě
Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou
Galerie umění Karlovy Vary
Galerie Benedikta Rejta v Lounech
Městské muzeum a galerie Polička
Galleria Arturo Schwarz, Milán
Galerie Schüppenhauer, Kolín nad Rýnem
Galerie Volkmann, Münster
Soukromé sbírky

 

Výstavy
1966 Zbyšek Sion: Obrazy, Ústí nad Orlicí
1967 Zbyšek Sion: Kresby, Divadlo Za branou, Praha
1967 Zbyšek Sion: Kresby, Oblastní galerie v Liberci
1984 připravovaná výstava v GMU Roudnice byly zakázána
1988 Zbyšek Sion: Polička v díle ZS,
Městské muzeum a galerie v Poličce
1990 Zbyšek Sion: kresby, kvaše, koláže,
Městské muzeum a galerie v Poličce
1990 Zbyšek Sion, Galerie Benedikta Rejta, Louny
1993, 1995 Zbyšek Sion: kresby, Divadlo hudby,
Ostrava, Galerie Gema, Praha
1993/ 94 Zbyšek Sion: Obrazy 1958–1993, Galerie moderního
umění v Roudnici nad Labem, Dům umění Ostrava (plánovaná
výstava v Galerii Václava Špály se neuskutečnila)
1994/ 95 Zbyšek Sion: Rané kresby, Galerie ’60/’70, Praha
1996 Zbyšek Sion: Obrazy 1958–1996,
Galerie Rudolfinum, Praha
2000 Zbyšek Sion ve sbírce moderního umění poličské galerie,
Městské muzeum a galerie v Poličce
2004 Zbyšek Sion: Kresby z let 1955–1963,
Galerie Ztichlá klika, Praha
2012 Zbyšek Sion, Nová tvorba, Galerie Nová síň,
Praha Brno Gallery, Galerie města Pardubic
2012/2013 Zbyšek Sion, Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava
2013 Zbyšek Sion, Centrum Bohuslava Martinů,
Městské muzeum v Poličce
2014 Zbyšek Sion, Galerie U mistra s palmou, Náchod