Kultura Lidé

Rinat Animaev

„Výtvarné umění je prostředkem k vyjádření emocí. A vyjádřit je lze pouze tehdy, pokud tyto pocity poznáte a porozumíte jim. Jinak je ztvárnit na plátně nepůjde. Hlavní věc je kresba, to je základ malby. A barva je emoce. Samozřejmě není možné být výtvarníkem bez znalostí. A znalost dějin a kultury, k níž jste původně patřili, je pro každého umělce prostě nezbytná. Tvorba může být odlišná, ale neměla by zničit krásu. Neměla by zničit život. Netoleruji násilí a nade vše si vážím svobody.“

Rinat Animaev se narodil 24. března 1955 v Dušanbe jako sedmé dítě ve velké tatarské rodině. Od dětství vdechoval vůni barvy a poslouchal otce-umělce, který radil jeho starší sestře, jak má držet tužku, jak pracovat ne s celým ramenem, ale jen s rukou, aby se neunavila, jak uspořádat prvky díla. Později Rinat slyšel tyto tipy také od svých profesorů, vzpomínal na ně celý život a i dnes jsou pro něj důležité. Ve věku deseti let začal chodit do umělecké školy, po jejím dokončení byl přijat do uměleckého učiliště v Dušanbe. Studoval u profesorů M. Beknazarova, S. Kurbanova a A. Besperstova. Pak v letech 1978 až 1984 v Moskevském státním institutu umění V. I. Surikova u profesorů V. E. Artamonova, D. K. Mochalského a G. G. Koroljova. V roce 1986 vstoupil do Svazu výtvarných umělců SSSR. Od roku 1989 Rinat Animaev žije a pracuje ve Francii. Je členem Francouzské umělecké unie a jedním z deseti nejlepších francouzských umělců naší doby. Jeho práce jsou v muzeích a soukromých sbírkách v Rusku, Jugoslávii, Belgii, Francii, Švédsku, Norsku, USA a Japonsku. Účastnil se významných výstav v Moskvě a po celém Rusku a také celosvazových a zahraničních výstav. Jeho stálá výstavní galerie se nachází ve městě Dinan ve francouzské Bretani. Každoroční výstavy se konají v Paříži a dalších městech Francie. Rinat Animaev maluje ve stylu „jednoduchý realismus“, pracuje v různých žánrech, vytváří portréty, krajinu a zátiší, brilantně ovládá výtvarné techniky. Pózovali mu Rudolf Nurejev, Lev Gumiljov, Ludmila Gurčenko a mnoho dalších osobností. V Moskvě na Tagance maloval Vladimíra Vysockého, setkal se i s básníkem Ravilem Bucharajevým. Většina děl Rinata Animaeva jsou etudy a obrazy malované podle skutečnosti, v plenéru ve Francii. Je fascinován obvyklými, často prostými náměty, upřímně je prožívá a objevuje pro sebe i diváka. Coby umělec moskevské školy malířství je charakteristický estetickými ideály, profesionální poctivostí, virtuózními způsoby, barevnou vytříbeností a plastičností tahu štětcem. Rinat Animaev se proslavil jako portrétista. Maloval např. Vladimíra Vysockého, Rudolfa Nurejeva nebo Alexandra Solženicyna. Umělec se s Rudolfem Nurejevem seznámil na konci 80. let. V té době Nurejev již dokončil své působení ve funkci ředitele baletu pařížské Opery, ve volném čase se často procházel francouzským hlavním městem a hodně si oblíbil čtvrť umělců Montmartre. Právě tam se snažilo usadit několik mladých umělců tatarského původu, kteří se z různých důvodů odstěhovali ze Sovětského svazu. Když se o nich Rudolf Nurejev dozvěděl, navštívil umělecké studio Rinata Animaeva. Během rozhovoru, který začal v tatarském jazyce, výtvarník využil příležitosti a namaloval portrét slavného hosta. Portrét Rudolfa Nurejeva, jenž mnoho let byl uložen v umělcově ateliéru poblíž Versailles, Rinat Animaev nedávno předal do jednoho z muzeí v Kazani. Jeho poslední výstava v Rusku s názvem „Pařížské jaro“ se konala na jaře v Kazaňském kremlu na osobní pozvání prezidenta Republiky Tatarstán. Bylo představeno více než 120 obrazů, které umělec vytvořil právě pro tuto výstavu. Po první úspěšné výstavě v Kazani v galerii moderního umění tamní radnice si Rinat přál dovézt více svých děl do rodné země. Jeho sen se stal skutečností díky aktivní pomoci prezidenta Tatarstánu Rustama Minnichanova. „Profese umělce je svoboda tvořivosti. A tato svoboda je neocenitelná! Máme to štěstí vidět východy a západy slunce, pozorovat kvetoucí květiny a včely, jež je opylují, postřehnout, jak se vše mění v paprscích slunce, jak v drobných kapičkách lomem světla se vytvářejí rozmanité a nepopsatelné barevné odstíny… Proniknout pohledem do hloubky a podstaty věcí a snažit se povědět o nich celému světu.“