Lide Svět

Armádní generál Josef Bílý se dočkal dalšího ocenění

Dům v Mikulandské ulici, kde ve druhé polovině třicátých let žil, a nedaleká pasáž nesou nově pamětní desky připomínající statečného vojáka, armádního generála Josefa Bílého.

 

Pasáž spojující Mikulandskou a Národní nese nově generálovo jméno. Na domě v Mikulandské ulici byla rovněž odhalena pamětní deska věnovaná protinacistické odbojové organizaci Obrana národa, kterou Josef Bílý v roce 1939 spoluzaložil a vedl. Letos Josef Bílý navíc obdržel čestné občanství Prahy 1 in memoriam.

„Armádní generál Josef Bílý byl mimořádně respektovanou a oblíbenou osobností meziválečné československé armády. Byl to statečný voják, který bojoval v zákopech kruté první světové války a v pokročilém věku se neváhal postavit nacistickým okupantům,“ ocenil starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, jenž se spolu s dalšími osobnostmi zúčastnil slavnostního odhalení pamětních desek.

Generálovu osobnost vyzdvihl také 1. zástupce náčelníka Generálního štábu Armády ČR Jiří Baloun. „Byl to vynikající voják, jehož odkaz je velkým vzorem i pro dnešní příslušníky naší armády,“ uvedl Jiří Baloun.

Autorem pamětní desky v pasáži je arch. Stanislav Fiala, autorem pamětních desek v Mikulandské ulici je arch. Petr Malinský.

Obrana národa

Armádní generál Josef Bílý (narozen 30. 6. 1872 v Ochozu, zemřel 28. 9. 1941 v Praze) byl český generál, první hlavní velitel Obrany národa – vojenské odbojové organizace bojující proti německým okupantům. Vrcholem jeho vojenské kariéry v prvorepublikové armádě bylo jeho velice úspěšné působení ve funkci zemského vojenského velitele pro Čechy, a to v letech 1928 až 1935. Roku 1931 byl navíc dekretem prezidenta republiky povýšen do nejvyšší hodnosti armádního generála. I po svém odchodu do výslužby v roce 1935 zůstal především vojákem a v roce 1938 se vrátil do činné služby, aby se mohl podílet na obraně republiky.

Po německé okupaci a zřízení Protektorátu Čechy a Morava se ihned zapojil do odbojové činnosti a posléze se stal velitelem zmíněné Obrany národa. Vzhledem k zásahům gestapa proti odbojářům žil od konce roku 1939 v ilegalitě, ale přesto byl 14. 11. 1940 zatčen v Chlumu u Třeboně a poté vězněn v Praze na Pankráci. Den po nástupu zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha – 28. 9. 1941 – byl stanným soudem odsouzen k trestu smrti. Rozsudek byl tentýž den ve 21 hodin vykonán v jízdárně dělostřeleckých kasáren v Ruzyni.

Armádní generál Josef Bílý si při popravě nenechal zavázat páskou oči a před popravčí salvou zvolal: „Ať žije Československá republika! Psi, palte!“

„U nás v Praze 1 nemá co dělat relativizování dějin, zpochybňování hrdinství ani zdánlivě obyčejné zapomnění. Lidé, kteří se v nepříliš veselé historii naší země neohnuli před osudovou volbou a bojovali za svou vlast na život na smrt, nesmějí být zapomenuti!“ dodal starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký (TOP 09).